Oblečky, hračky, dekorace do pokojíčku, já už chci tak strašně koupit jinou věc než bílou, černou, šedou nebo krémovou. 

Já už to chci tak strašně moc vědět!

Teda, já vlastně od začátku vím, že to bude kluk. 

Matyáš, Matyas, Matýsek.. To je přece jasný.

Proto jsem se taky před měsícem neudržela a koupila tu mintově zelenkavou soupravičku. :) 

.........................................................................................

Den D se pomalu přiblížil.

Na speciální ultrazvuk jsem sice byla objednaná víc jak měsíc dopředu, ale nebylo mi to nic platné.

Den před vyšetřením zazvonil telefon, že podle veškerých propočtů,  je na určení pohlaví dítěte ještě brzy a tak by bylo lepší ještě tak týden a půl počkat.

Co se dá dělat.. Nějaký čas to ještě ten náš melounek bez jména vydrží. 

Horší to bude s maminkou. :)

Ač jsem totiž byla na 99% přesvědčená, že mi v břiše pomalu roste Matýsek, právě ten týden a půl, o který se to celé prodloužilo, jsem najednou začala mít takový zvláštní, vnitřní pocit, jako by tam místo něj byla holčička.

Tom mi i nadále, jako každý večer, pod peřinou promlouval do břicha a vykládal tomu malému nebohému stvořeníčku, jak mu koupí motokrosovou motorku, chrániče a helmičku a budou spolu jezdit po lese, protože to je přece hrozná zábava. 

Na mé vyděšené pohledy a výhružky nereagoval. :))

Na otázku, co bude dělat, když to bude holka, vždy odpověděl: ,,Holka bude přece jezdit na kole!" :)

No, co vám budu povídat. Když se mi občas podařilo peřinu trošku poodkrýt a nastražit uši, slyšela jsem spoustu ztřeštěných nápadů, které náš tatínek vymýšlel. Téměř vždy to končilo větou: ,,A neboj, mamku necháme doma!";) 

Co by si přál víc, jestli holčičku, nebo kluka, jsem se od něj ale nikdy nedozvěděla. 

..................................................................

Večer před ultrazvukem, jsme se rozhodli uzavřít sázky, jen tak z legrace. 

Ne o tom, co si kdo přejeme, aby to bylo, ale o tom, co si myslíme, že to bude. :)

Tom vsadil na kluka, ségra na holku a já?

Já si nakonec díky svým vnitřním pocitům vsadila na holčičku, i když mě samotnou překvapilo, že se z těch mých téměř 99% najednou stalo méně než 50%.

...............................................................................

V ordinaci jsem ležela už víc jak 20 minut, paní doktorka nám stihla minimálně 10x ukázat nožičky, ručičky, hlavičku, očička, bříško, všechno to 5x změřila, zapsala, ale k tomu důležitému se nějak ne a ne dostat. 

Po 30ti minutách vidím na obrazovce ty dvě malé nožičky, přes které píše nápis - GIRL.

,,It´s GIRL!"  vykřikne.

Trochu rozpačitě se v tu chvíli usměju.. Holka, kluk? Co já jsem to vlastně chtěla?

V břiše mám motýlky, v hlavě zmatek a pak už sleduji jen ten Tomův rozzářený obličej. 

,,Je to holčička!" povídá.. ,,Nejsi zklamaná?" 

,,Nejsem!" usměju se.. ,,Ani trochu!"

,,Takže Amálka?"

,,Přesně tak.."

💗Amálka💗

...................................................................................
A abych nezapomněla. Jeden z nás prohrál sázku a já to nebyla. :)
Výhry jsem se sice nedožadovala, ale Tom to bral jako výzvu.
A tak vyrazil z nemocnice rovnou do obchodu, kde s mojí mamkou na telefonu nakoupil vše potřebné.
Mé přání totiž znělo - rajská omáčka - jako od maminky. :)
Když to začal ladit do detailů a pokoušel se na internetu studovat výrobu houskových knedlíků, raději jsem ho zarazila. Kolínka budou stačit. :)
Ne, že bych mu nedůvěřovala, už jsem od něj jedla lecos, třeba topinku s vajíčkem, rýži s tuňákem nebo třeba nakrájený meloun, ale knedlíky?
Mamka mu po telefonu ještě sdělila přesný postup, všechny tajné ingredience a fígle a já nestačila zírat s jakou vervou se do toho pustil.
Asi nejvíc mě rozesmálo, když usedl ke stolu, vysypal na talířek celou novou skleněnou kořenku a koření začal třídit na 8 různých hromádek. Nepodařilo se mu totiž sehnat Nové koření a tak koupil směs, ve které pár kuliček zahlédl. Takže jsem měla večeři i s pohádkou o Popelce. :)
Celkově to byl moc příjemný večer, sedět s nohama nahoře a pozorovat, jak se u plotny, za asistence mé sestry, snaží docílit něčeho, co se stejně nikdy nikomu nemůže povést.
Rajskou jako mamka totiž nikdo neumí!


Věřte tomu nebo ne, ale on to fakt dokázal, i bez těch pitomejch knedlíků.