Holčičko, kdepak se schováváš?

22:33


Čekáme a čekáme.. 
Amálce od rána promlouváme do duše, jak je tady na tom světě krásně, a že vůbec nevadí, že termín 6.8.2017 už propásla, 8.8.2017 je přece také krásné datum, tak ať nedělá fóry a je tu co nevidět s námi. 
Bohužel, nezabírá to. Ta holka si prostě nedá říct. 
Chápu, že je jí u maminky asi moc dobře, ani se nedivím, když jí tam furt posílá nějaké zmrzlinky a dobrůtky,  ale my už bychom si ji také rádi užili naživo a ne jen pozorovali tu malou neposednou nožičku, která se mi semtam dere z břicha ven a drtí mi žebra, co to jde.

Tak snad se ta malá mrška umoudří a brzy se nám ukáže.. ♡
A pak samozřejmě i vám. ;)
....................................................

Mám sice rozepsané jiné články, ale uvědomila jsem si, že jsem se s vámi vůbec nepodělila o pár fotek, které jsme si nechali nafotit od kamarádky naším novým Olíkem.


Fotky od "profi fotografky" jsme nechtěli. A to hned ze dvou důvodů.

To, že bychom se tady za to nedoplatili (hodina focení by nás stála asi tolik, co stálo 10 hodin fotografa na naší svatbě), byl až ten druhý důvod, hlavním důvodem však bylo to, že
mi vždycky přišly těhotenské a novorozenecké rodinné fotky prostě "hloupé".? Možná "trapné"?
Nebo nevím jak to říct. 

Když jsme si ale nedávno koupili vlastní foťák, napadlo nás, že bychom mohli zkusit pár fotek sami. Případně požádat někoho z kamarádů. Ať máme alespoň nějakou památku na ten můj velký pupek.
A jak to celé nakonec dopadlo? To už se můžete podívat o pář řádek níže. 
 ..........................................
Na focení jsme si bohužel nevybrali úplně dobrý den, zvolili jsme totiž sobotu před připravovanou nedělní Baby Shower, takže toho všeho bylo ten víkend nějak moc.
Celý den šílené horko, od rána jsme lítali s hadrem, mopem a vysavačem, uklízeli a umývali vše, co se dalo, takže já už byla odpoledne úplně bez energie a to se mělo jít teprve fotit. 
Kolem 18:00 jsme vyrazili do parku. 
Už v autě jsem zjistila, že jsem si samozřejmě půlku věcí zapomněla doma. Především bílé tričko a podprsenku. Pod šaty jsem si totiž vzala jen takový bílý pásek přes prsa a nějak mi nedošlo, že v tom udělám tak jednu dvě fotky a pak se budu převlékat. 

No nevadí, budeme improvizovat, ostatně jako vždycky. :)








Šaty mi opravdu stačily na dvě fotky a chybějící bílé tričko nahradilo alespoň černé.
 Z parku jsme si na památku odvezli pár použitelných fotek a asi 150 štípanců od komárů. :))
Zbylé dvě fotky jsme tedy dofotili raději před domem. 



Kamarádku, co nás fotila, jsme pak ještě pozvali na večeři a kolem půlnoci jsme padli vyčerpáním do postele. 


A pro tuhle poslední fotku jsme si před pár týdny zajeli už jen sami dva.


V hlavě mám asi 10 dalších nápadů, akorát už se nám do nich prostě nějak nechce. 
Jestli to ale takhle s tím čekáním půjde dál, možná je ještě zvládneme dofotit. :))

Snad se vám fotky alespoň trochu líbí. 

You Might Also Like

2 komentářů

  1. No to je krása. Je vidět jak se na Amálku těšíte a jak se máte moc rádi. Přeji ať vám Amálka děla co nejdříve radost na světě :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme moc :) To čekání je nekonečnéé.. :)

      Vymazat

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe