Žádná dieta nezvládne to, co zdravý životní styl

22:16






Už je to dávno, co jsem Vám slíbila, že se jednou rozepíši o svém kvadrilionu neúspěšných pokusů v hubnutí. A před pár dny jsem také slíbila (recenzi) na právě dočtenou knihu. Jelikož spolu tyto dvě věci docela úzce souvisí, rozhodla jsem se je sepsat do jednoho (poněkud delšího) článku.
______________________________________________

To, že se během života mění osobnost člověka je celkem běžná věc. Nabíráme zkušenosti, poučujeme se z chyb, učíme se jít si za svými cíli. Avšak nejen osobnost, ale také naše tělo prochází jistými změnami. 

Po úspěšném zakončení docházky v Mateřské škole jsem nastoupila na Základní školu, jakožto roztomilá holčička s blonďatým mikádem, v kostkované sukni, bílých punčocháčích, černých lakovkách, blůze s límečkem a pleteném svetru s ježkem, nad jehož výrobou mamka proseděla mnoho dlouhých nocí (to byl také nejspíš jeden z důvodů, proč jsem ho nosila téměř denně).
Z této roztomilé holčičky se samými jedničkami se s příchodem puberty stala rudovlasá ,,punkerka,, která železným pyramidovým páskem ničila židličky školních lavic, na nohou měla červenočerné KMM s modrýma tkaničkama a na krku se jí blyštil řetízek se zátkami od plechovek. No, kráska! (Mít takové dítě já, tak mu dám rovnou pěstí!) :D
Po přechodu na střední ekonomickou školu jsem navštěvovala třídu s dvaadvaceti cílevědomými děvčaty a čtyřmi chlapci, takže si asi umíte představit, že v takové společnosti to nebylo úplně jednoduché. Ale co, školu jsem zvládala docela v pohodě, brigádu jsem taky měla a tak jsem o víkendech dál objížděla punkové koncerty a pila colu s tuzemákem.
S příchodem dospělosti (18tin) mě tento styl zábavy a hudby poněkud omrzel. Avšak můj dosavadní styl života a ustálený denní režim: pizza, kofola, rohlík s vlašákem zakončeno větrníkem, vzal za své. A tak se mě jednou, když jsem omylem procházela kolem zrcadla na chodbě, zmocnila panika. Chodící koule s buclatýma tvářičkama, rudou září na hlavě a postavou děsivých rozměrů na maturitním plese asi moc nezazáří. Takže co teď?!

Obarvila jsem si vlasy na tmavě hnědou, vyndala naušnice z ucha i z obočí.
Překonala jsem svůj odpor ke cvičení a zakoupila si nějaký naprosto šílený stroj z Teleshoppingu a dřela a dřela. Navíc jsem totálně překopala své dosavadní stravování.
Během pár měsíců jsem zhubla asi 8 kg a byl ze mě rázem jiný člověk. A to nejen vzhledově, ale i uvnitř. Na maturitním plese jsem se promenádovala v dlouhých, zářivě bílých šatech a dokonce jsem se rozhodla jít i na Vysokou školu, o které jsem do té doby nechtěla ani slyšet.
Se svou postavou jsem ale stále spokojená nebyla. Ještě pár kilo by to chtělo.
Myslela jsem si, že na VŠ to bude všecko o dost snazší, ale nebylo. Tam totiž nastal zase úplně jiný režim. Škola, práce, škola, práce, nepravidelná strava, málo spánku, stres, málo času na sebe, rapidní tloustnutí, rapidní hubnutí, dieta č.1,2,3,4 ...... fitko č. 1,2,3,4... nicnedělání č. 1,2,3,4... :))
Jééžiš, kolik já toho za ty roky vyzkoušela.. týdny bez pečiva, bez laktózy, koktejly, krabičková dieta, výživoví poradci, věci na hubnutí snad z každé reklamy a mnoho dalšího..
Vše s jediným výsledkem - jojo-efekt, velké obtíže s trávením, bolesti břicha, hlavy, rozhozený metabolismus, prázdná peněženka a ještě větší nespokojenost s tím, jak vypadám..

Přitom stačilo tak málo.. POCHOPIT!
Srovnat si to v hlavě, být spokojená s tím jaká jsem, žít a jíst zdravě, nenutit se do cvičení - tedy do toho, co mě nebaví, ale najít si takový pohyb, co mě bude bavit. :) Prostě a jednoduše být v pohodě.

Asi před dvěma lety jsem byla na poměrně náročné operaci. Dlouhá rekonvalescence - doplněná přejídáním a dvoutýdenní dovolená tomu všemu moc nepřidaly a já zase hezky nabrala pár kilo zpět. Následoval samozřejmě stres, výčitky, hledání dalších, ještě dostatečně neprobádaných diet. Prostě to samé jako vždycky..
A pak? Pak jsem to konečně POCHOPILA..
Vždyť mám vedle sebe toho nejlepšího chlapa na světě, jsem zdravá a šťastná a to by pro mne měla být priorita.
Hubnutí jsem přestala řešit.
Ráda chodím.. A tak prostě chodím.. na dlouhé procházky.. Občas zajdu do fitka, občas si zacvičím podle youtube, občas jen tak na zemi u TV.. prostě, jak mám náladu a chuť. :)
Ráda jím.. A tak jím - a to hodně.. Ale zdravě :)
Také už více jak dva roky piji (díky distribuci mé maminky) kvalitní zelený ječmen, který občas doplňuji řasou chlorellou..
Nemoci se snažím léčit vždy nejprve přírodní medicínou a až v nejhorším případě navštěvuji lékaře.
Prostě jsem úplně změnila životní styl, ujasnila si své priority, můj uchvátaný život se najednou zpomalil a uklidnil a stres vymizel. Hubnutí šlo najednou prostě nějak samo.
Můj metabolismus začal fungovat nějakým úplně jiným záhadným způsobem, trávení se zlepšilo, imunita také (nemocná skoro nebývám). Ale hlavně.. můj úsměv na tváři se o dost zvětšil. :)

Hubnutí už bylo dost a tak se pomalu přesunu ke knize.

Asi před měsícem jsem dostala od kamarádky doporučení na jednu fb stránku, prý jsou tam skvělé recepty a rady ohledně zdravého životního stylu. Nerada se na fb přidávám do nějakých skupin, ale tak zkusit to můžu. Za to nic nedám. Recepty dochází a je potřeba se občas nechat inspirovat a motivovat někým jiným.
Ale název: Fitness motivation? To né, že ne.. vždyt já do fitka skoro nechodím. Takže nějaké rady pro ,,kulturisty,, pro mne asi nebudou moc užitečné. Chvíli jsem se zdráhala, ale pak jsem se na stránku stejně přidala, odejít přece můžu vždycky. No ty blááho 32 000 členů. Svitla mi naděje, že to asi nebudou jenom kulturisté, ale možná taky normální lidi jako jsem já. :)
Chvíli jsem si prohlížela nějaké zdravé recepty, také jsem pročetla pár rad a postřehů ke změně životního stylu a pak mi to nedalo. Snad v každém třetím příspěvku na mě soustavně vyskakovala doporučení na všemi opěvovanou knihu Co vám výživoví poradci neříkají! (Protože to nevědí!), kterou napsal sám zakladatel skupiny Michal. Název knihy mne zaujal, ale spíše v opačném slova smyslu, říkala jsem si, ,,hm.. silná slova.. tady si asi někdo dost věří", ale tak vzhledem k těm doporučením na tom názvu asi opravdu něco bude. :) Začala jsem se tedy pídit dál, přečetla jsem si nějaké recenze a hlavně: Michalovo poselství, které bylo napsáno ještě před vydáním knihy. Knížku jsem si samozřejmě vzápětí zakoupila. Byla jsem prostě zvědavá. Sice toho už o zdravém stravování spoustu vím, ale třeba se tam dozvím ještě něco nového.
Spoustu toho vím?? Omyl, očividně nevím vůbec nic.. :))
Teda.. pár věcí, jako třeba to, že je mléko sajrajt a vajíčka nemají vliv na cholesterol, to vím dávno, ale že cvičení na lačno není úplně vhodné? Že sacharidy k večeři nevadí? Že detox je k ničemu?  A dalších x věcí, o kterých jsem neměla ani ponětí?! 

Od knihy jsem měla poměrně velká očekávání. 
Je napsána moc hezkou, čtivou a často i zábavnou formou. Všechny uváděné informace jsou podloženy více než 250 klinickými studiemi, na které autoři v textu odkazují, takže nemůžete namítnou prostě vůbec nic. V závěru je také 30 chutných a jednoduchých receptů. 
V popisu u knihy se psalo, že po jejím přečtení budete schopni posoudit, který pohyb je pro Vás prospěšný a který je jen ztrátou času. Dozvíte se také, jak upravit jídelníček s ohledem na Vaše zaměstnání a případnou sportovní činnost. Myslím, že jsem se dozvěděla vše. Kniha mi pomohla rozšířit si obzory, pozměnit některé mé návyky, za což jsem oběma autorům nesmírně vděčna!

Cíl knihy: Očekávejte, že po přečtení této knihy budete mít o hubnutí a celkovém zdraví větší znalosti než průměrný český výživový poradce. 

Já si jdu knihu raději přečíst ještě jednou, ať mohu s jistotou říct, že cíl byl splněn. :) 


A jedna rada na závěr! Hubnete? Vyhoďte váhu z okna a pořiďte si metr a zrcadlo! :)


Více na:



You Might Also Like

1 komentářů

  1. Naprosto souhlasím, že se při hubnutí nejde řídit váhou. Já třeba vážím asi jen o 2 kil míň, ale na obvodu je to znát hodně. Vejdu se do kalhot, které jsem nosila před dětmi a z toho mám největší radost :-) . O zdravý životní styl se hodně zajímám. Na jaře jsem narazila na pěkný článek ohledně karotenoidů, které mají pro tělo hodně dobré účinky. Objednala jsem se proto na biofotonický skener , abych zjistila, jestli mám v kůži dost karotenoidů a bohužel jich mám málo, takže jsem začala jíst o dost víc mrkve, kterou si pěstuji na zahrádce :-) .

    OdpovědětVymazat

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe