Karlovy Vary
9:31
Když jsem Toma vyzvedávala ve středu ráno v Praze na letišti po jeho příletu ze Sofie, myslela jsem, že si přisedne do auta a vyrazíme společně směr Německo. Ale jak již bývá zvykem, naše plány se mění z minuty na mimutu, takže domluvené jednání od 15:00 v Praze na Zbraslavi, mě logicky nemohlo vůbec překvapit. :)
Na otázku, co tedy budeme dělat následujících 6 hodin, jsem dostala odpověď, že se pojedeme někam vykoupat - někam, kde je wifi, aby mohl pracovat, jo a hlavně se taky nasnídat nebo pojedeme na otočku do Karlových Varů, kde by si Tom potřeboval něco pracovního vyřídit.
Ty joo, Vary, supeer!! Tam jsem byla naposledy s babičkou, když mi bylo asi 5.
A nepamatuji si z toho vůbec nic. :)
Tak jedem!
Načež Tom spočítal, že vzhledem k 2 hodinové cestě tam i zpět, bychom měli na celé Vary něco málo přes hodinu a to bez snídaně i bez oběda.
Hm, to už ve stopadesáti stupních, které byly za okýnkem auta, tak skvěle neznělo.
Zamířili jsme tedy z letiště směr koupaliště Divoká Šárka.
Držím nohu na plynu, horlivě vyprávím Tomovi, co se událo během dnů, kdy byl v Bulharsku a on najednou zakřičí SJEĎ.
Strhla jsem tedy volant doprava, aniž bych věděla proč.
,,Jedeme do Varů!
Vždyť, kdy jindy bychom se tam podívali, když ne dnes. Když pojedeš rychle, budem tam za hoďku a půl."
Rychle jsem sice jela, ale jen dokud se neobjevil - první traktor, troje semafory, zúžení a rozsáhlé opravy silnic.
Navigace nelhala a se všemi těmi překážkami předem počítala.
Takže ano, cesta trvala opravdu 2 hodiny.
Ale stálo to za to. :)
Do centra lázeňského města jsme dorazili před polednem.
Prošli jsme se po kolonádě k Grand hotelu Pupp, ochutnali vodu z několika pramenů a udělali spoustu fotek. Nespěchali jsme. Snídaňooběd jsme zvládli cestou tam na pumpě a byli jsme přesvědčeni, že cesta zpět do Prahy nebude trvat déle, než hodinu a půl.
Až nyní jsem si všimla, že společnou fotku pod hodinami jsme pořizovali přesně v pravé poledne. :)
Grand hotel Pupp
Na zpáteční cestu do Prahy jsme si nechali opravdu málo času, ale tentokrát to vyšlo.
V 15:00 jsme byli v Praze.
-------------
Jednání bylo na dvě hodinky, já zatím na zahrádce příjemné restaurace na Zbraslavi stihla vypít 3 okurkové limonády, naučit se 3 lekce AJ, odposlechnout 3 cizí rozhovory a 3krát si dojít na záchod. :D
------------
Do Německa nás čekala skoro 5ti hodinová cesta a jelikož snídaňooběd na pumpě už nám pomalu přestával stačit, rozhodli jsme se ještě pro krátkou zastávku v Plzni.
Jezdíme přes ni pokaždé do Německa i zpět, ale vždy je to buď pozdě večer nebo brzy ráno, takže jsme ještě nikdy neměli šanci, zajet do města a prohlédnout si centrum.
Tentokrát byl hezký letní podvečer a tak jsme využili příležitosti.
Tom zavzpomínal na svá studentská léta, která tu strávil a já si pochutnala na pravé italské pizze. :)
Byl to krásný a opravdu dlouhý den.
Více na:
1 komentářů
To je krasne! Vidim, ze se mate dobre. Mam radost.
OdpovědětVymazat