Nežijeme ve filmu

20:43


Tenhle článek bych ráda věnovala převážně těm, kteří mi stále píší věty podobné těmto: 
,,Jéé, ty se máš, že budeš žít v Americe, já ti to tak závidím." 
nebo
,,Vždycky to byl můj sen, se tam odstěhovat. Teď už dokonce i vím, že by se mi tam fakt líbilo, byl jsem totiž na týden v New Yorku/ Miami a bylo to skvělý, je to úplně jinej svět - lepší svět" 
nebo
,,Buď ráda, že jsi pryč, tady v ČR jde všechno od desíti k pěti." 
nebo třeba takové: 
,,Užívejte." 

Ráda bych upozornila, že tady nejsem na dovolené. 
Že jsem se nepřestěhovala do domku na pláži na jihu Floridy, kde bych se hodlala jen válet a užívat si moře a sluníčka, jak si asi mnozí myslí. :) 

Přijela jsem do pětimilionového města jménem Atlanta (hl. města státu Georgia), kde krom sídla Coca Coly, CNN a největšího letiště na světě, prozatím neshledávám nic extra zajímavého. 
Přijela jsem sem hlavně proto, že tady byla mému muži nabídnuta pracovní pozice, která se neodmítá. Ne kvůli penězům, ale hlavně kvůli zkušenostem, zdokonalení se v AJ, poznání jiné mentality lidí a možnosti cestování po dalším kontinentě. 
Rozhodli jsme se pro tuto novou obrovskou zkušenost společně a také to tak beru. Stejně tak, jako se Tom snaží podporovat mě, protože ví, jak těžké pro mě bylo nechat všechno doma, říct ,,čau,, a se 2 kufry odjet budovat všechno od znova - na druhý konec zeměkoule. Snažím se i já podporovat jeho, ať už se to týká pracovních záležitostí nebo vytváření rodinné pohody. A ani jeden s tím nehodláme přestat! Víme, že vzájemnou podporu oba potřebujeme.
......................................................................

Floridu i New York jsem navštívila před 2 lety. A i když to bylo cestování se spaním tak trochu ,,na punkáče,, bylo to skvělé! Za 3 týdny jsem poznala Ameriku téměř tak, jak jsem ji znala z TV.
Párty na Miami, bílé pláže s průzračnou vodou,  hokejové utkání Jardy Jágra v BB&T Center, New Yorská 5 Avenue, Timesquare a mnoho dalšího. Kamarádka procestovala Californii, Los Angeles, San Francisco, všemožné parky a přijela nadšená. 
Bodejť by ne, viděla to nejhezčí, co může člověku USA nabídnout. To, že si tu moc nepochunala na jídle, to, že tu bylo všechno o dost dražší než u nás, to nějak nevnímala - neřešila to - byla turista a věděla, že to není na pořád. 

Je to asi jako, když přijedete do ČR a navštívíte Český Krumlov, Prahu, Šumavu a třeba Český ráj. Nebo pojedete do Itálie a navštívíte Řím a Veronu. Prostě z každého státu, který se chystáte navštívit, si logicky vyberete to nejhezčí o čem se píše v průvodcích. Což je pochopitelné, proč byste také objížděli malá ušmudlaná městečka, kde není co k vidění. 
Jenže, to je právě ono. Někdo pak navštíví Paříž a všude pronáší, jak by chtěl žít ve Francii, že je to tam skvělé. Někdo Londýn a je přesvědčen, že by chtěl žít v Anglii. Každému doporučuji, nejen udělat si půl dne času, popovídat si s místními obyvateli a navštívit také ty chudší čtvrti a ušmudlaná městečka, ale také si po návratu domů nastudovat, jak to vlastně v daném státě chodí. Jaký je tam státní systém, daně, jak je tam drahé bydlení, pojištění, auto, benzín, kolik tam stojí jídlo, kolik je tam průměrný plat za práci, kterou byste byli schopni vykonávat. A pak si dobře spočítejte, zda by se vám to vůbec vyplatilo.

Jaké překvapení pro nás bylo, když jsme se přestěhovali před 2 lety do Německa a zjistili např., 
že 42% z Tomova platu poputuje jako daň z příjmu do státní kasy,
že ze služebního auta, které mu bylo přiděleno, se platí každý měsíc nějaká procenta z pořizovací ceny, což vzhledem k tomu, na jaká auta si Němci potrpí, nebyla úplně malá částka.
že musíme měsíčně platit obrovskou částku za TV, i když v bytě žádnou nemáme,
že magisterský diplom z pedagogiky v Německu vůbec neuznávají.

Proto... nenechte se vždy omámit částkou, kterou vám zaměstnavatel mává před očima, ale opravdu dobře si to všechno spočítejte. ;)

Ne, tenhle článek opravdu nemá za cíl odradit lidi od nových začátků v cizí zemi.
Naopak, myslím si, že každý, kdo si stěžuje, jak se mu v Čechách špatně žije, by měl zvednout zadek a jít si to zkusit někam jinam. :) Na světě je spousta krásných míst, proto také tolik miluji cestování.
Ale věřte mi, že žít na těch místech je úplně něco jiného, než se tam jet podívat v rámci svých cest.

Člověk musí mít obrovskou touhu a chuť jít si za svým cílem. Musí být opravdu schopný, silný, odolný proti prvotním neúspěchům. A pak věřím, že to dokáže! Že bude v zemi, kterou si vysnil a bude se v ní mít přesně tak, jak si vysnil. Všechno jde, ale nestačí jen snít, musíte opravdu hodně, hodně moc chtít a následně si za tím jít! ;)
..........................................................

Amerika má mnoho tváří, mnoho podob. Každý stát je jiný (stejně jako v Evropě), každý stát má jiné daně, jinak nastavené určitě věci, některé státy jsou bohatší, jiné chudší, některé plné přistěhovalců, některé zbohatlíků, některé farmářů. 
Nejen dva sousední státy, ale i města, ba i dvě na sebe kolmé ulice mohou být tak diametrálně odlišné, že se vám tomu nebude chtít ani věřit. Ale tak to prostě je. A to nejen v Americe, ale i všude jinde ve světě. 
A opravdu hodně záleží na tom, do jakého státu, části města, ulice se dostanete, jakou práci seženete a od toho se pak samozřejmě odvíjí, na jaké úrovni tam budete žít. Možná si 3x víc vyděláte, možná 3x víc utratíte. :) Možná ne.. Kdo ví... :)
A je vlastně úplně jedno, jestli je to v USA, Indonésii, Africe, Austrálii, Skandinávii nebo kdekoli jinde v Evropě.
A jestli se stěhujete na rok, dva, tři nebo na celý život.
Všem, kdo mají odvahu udělat tak velký krok, držím pěsti a fandím!
Je to skvělá zkušenost!!
.......................................................

Po prvotních překvapeních v Německu jsem tentokrát chtěla být opravdu připravená a tak jsem si celé měsíce před odletem do USA, zjišťovala na internetu všechny dostupné informace. 
Vážně jsem si myslela, že už téměř všechno vím a nic mě nemůže překvapit. 
Nyní jsem v USA třetí týden a denně nastane situace, kdy jenom koukám s otevřenou pusou. :) 


Už brzy se v dalším článku dozvíte právě ty věci, kterými si tady člověk v začátcích musí projít, aby se mohl nějakým způsobem začlenit do společnosti a začít normálně fungovat. :) 
Ale třeba také to, že salám je sladký, rohlík je buchta a cukr tu lítá snad i ve vzduchu. :)


Více na:

You Might Also Like

0 komentářů

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe