a Ministerstva zahraničních věcí (MZV)

 Mgr. Markéta Fajmonová −  pracovnice Oddělení zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti 

Ing. Dana Petrova - Dům zahraniční spolupráce ČR

V sobotu jsme jak na potvoru měli už měsíc zarezervované prohlídky s průvodcem v obou porodnicích. Jednu na dopoledne, druhou na odpoledne. Takže se to časově opět nezvládlo, i když témata: Rozvoj slovní zásoby, Světoví Češi, Práce s chybou, Nácvik psaní a Literární beseda nad knihou Zápisník radostia zněla opravdu lákavě. 

Ale na neděli jsem se těšila moc. Vstala jsem brzy, abych tam byla včas a užila si celodenní semináře i přednášky. 

V dopoledním programu jsem si vybrala Dílnu čtení od Niny Rutové

Popis zněl docela zajímavě a také to opravdu zajímavé bylo. :)

"V dílně čtení se naučíme dětem nabízet knihy vhodné k jejich samostatné četbě, zadávat úkoly,

které je potěší, a zároveň poznáme to nejlepší z aktuální produkce českých nakladatelství. Dílnu

čtení vyzkoušejí účastníci semináře sami na sobě, pak ji budou analyzovat z didaktického hlediska."

Stejně tak jako druhý seminář: Čteme s nečtenáři a začínajícími čtenáři (5 – 7 let)

"V dílně zažijeme sami na sobě několik ucelených lekcí ke knížkám pro děti ve věku 5 – 7 let,

ukážeme si, jak s dětmi komunikovat při četbě vhodných knih; seznámíme se se čtenářskými

strategiemi a vyzkoušíme si některé aktivity vhodné před čtením, během čtení a po četbě."

Odpolední program byl opět velmi přínosný. Tedy alespoň pro mne.

Seminář - Problematické gramatické jevy od Báry Štindlové, kde jsme se zaměřovali na problémové aspekty gramatiky češtiny pro nerodilé mluvčí, konkrétní jevy jsme začleňovali do systému českého jazyka a ukazovali jsme si možnosti a úskalí jejich prezentace ve výuce, pro mne byl neuvěřitelně zajímavý. 

Seděla jsem s otevřenými ústy a u všeho jsem se podivovala. Učila jsem 5 let a teprve teď mi začalo docházet, jak strašně obrovský rozdíl je, když můžete vyučovat ve svém rodném jazyce, kterému i všichni vaši žáci rozumí, vše můžete vysvětlit od základů, můžete používat příklady ze života, které jsou všem blízké, protože vyrůstají ve stejné zemi, mají stejné zvyky.

Čtete například knížku o čertech a Mikuláši nebo o prázdninách u babičky na vesnici, většině dětí na tom nepřijde nic divného. Ano, občas je potřeba u starších knih vysvětlit, jak to chodilo dříve, ale děti to většinou hned pochopí. 

Když si budete s dítětem žijícím od narození v USA číst knížku o prázdninách u babičky na statku nebo o tom jak děti po cestě ze školy mačkaly na všechny zvonky a pak utekly, případně o čertech, o lovení kaprů, tak tohle dítě to nemůže nikdy chápat. Už to, že chodí děti ze školy pěšky, je například v USA dost nepravděpodobné a hlavně tady lidé na domech a bytech zvonky nemají. Babičky jsou většinou daleko a nějaký čert a kapr jim opravdu nic neříká. 

Tedy samozřejmě záleží na rodičích, pokud je sami učí odmala, tak určitě trochu přehled mají. 

Až po tomto semináři jsem si uvědomila, jak těžké to muselo mít těch pár nerodilých mluvčí, co jsem měla za těch 5 let ve třídě. Naštěstí jich bylo jen několik, všichni byli moc chytří a základy ČJ už měli. 

Snažila jsem se jim vždy vše individuálně a trošku jinak vysvětlovat, ale stejně to pro ně musela být dřina, pochopit naše písmo (např.oproti azbuce) a náš jazyk, který je plný výjimek a pro ně nesmyslných pravidel. 

Klobouk dolů i před každým dospělým (cizincem), který se rozhodne s češtinou začít v pozdějším věku. 

Říká se, že český jazyk je jazyk výjimek a zdrobnělin a také nesmyslných pravidel.

Pro každé slovo máme tolik různých názvů, každé slovo skloňujeme v tolika tvarech, že když už se někdo naučí slovo dům, naučí se, že se tam píše kroužek, a když má v další větě slovo domů, domu, domem, domech, domkách, domečcích, absolutně z toho nemůže chápat. Naučí se sice tedy možná ještě dalších 6 slovíček, ale jak je použít? V jaké větě? V jakém tvaru? 

Ono v češtině byste se třeba ještě pokusili to nějak vysvětlit, ale vysvětlete to v angličtině nebo jiném jazyce. To je teprve oříšek. 

Uvádí se, že v češtině máme 250 tisíc slov. Aktivně však používáme něco kolem 8-9 tisíc slov. 

Když se cizinec dokáže naučit 3 tisíce slov, považujeme ho za velmi dobře mluvícího.  

To jen tak pro zajímavost. :)

Hluboce se tedy klaním před lidmi i dětmi, kteří se snaží učit češtinu jako druhý jazyk. 

Děti, které doma slýchají od malička češtinu i angličtinu dohromady, jsou na tom o dost lépe, naučí se tyhle věci z běžného hovoru a nepřijdou jim ty tvary a mnohá slova tak zvláštní. 

(Konstruktivistický model učení: před četbou – během četby – po četbě). Praktická

To bylo také moc fajn. 

Během dne jsem si stihla prohlédnout všechny české knihy, které byly z ČR dovezeny. Některé z nich jsem si i zakoupila. 

Také jsem si prohlédla práce dětí z České školy v Atlantě. 

Ochutnala některé z dobrot. :)

Více na: