Těšila jsem se na to jak malá holka.
Víte, jak ráda něco designuju, zařizuju, plánuju a hlavně jak jsem nedočkavá. Tohle všechno bohužel mělo za následek to, že jsem s projektem "dětský pokoj" začala až moc brzy. Chtěla jsem vše stihnout, chtěla jsem si hodně věcí nechat poslat z ČR, a tak jsem to trochu uspěchala.
Na začátku, jak jistě víte, jsem žila v domnění, že mám v břiše kluka. :)
V hlavě se mi tedy začaly hemžit nápady, jak asi bude takový klučičí pokojíček vypadat.
Vypadal krásně. :)
Vzhledem k tomu, že nemám ráda růžovou, jsem byla opravdu šťastná, že nemusím vybírat žádný její odstín. Nebo spíš, nějak jsem si nepřipouštěla, že může taková situace nastat.
Veškeré mé představy mi ale bohužel dost komplikovaly tři věci (šílený koberec, šedé stěny a tma).
Stěny ani koberec jsme měnit nemohli, v pronajatém apartmánu to prostě není tak jednoduché.
A tma se objevila hned po zimě, jakmile se začalo vše zelenat.
Šedé stěny a okno pokoje směřující na zastřešenou terasu s výhledem do hustého zeleného lesa nedávají dennímu světlu a sluníčku vůbec žádnou šanci.
,,Co se dá dělat, musím se s tím nějak poprat." řekla jsem si.
V hlavě se mi tedy začaly hemžit nápady, jak asi bude takový klučičí pokojíček vypadat.
Vypadal krásně. :)
Vzhledem k tomu, že nemám ráda růžovou, jsem byla opravdu šťastná, že nemusím vybírat žádný její odstín. Nebo spíš, nějak jsem si nepřipouštěla, že může taková situace nastat.
Veškeré mé představy mi ale bohužel dost komplikovaly tři věci (šílený koberec, šedé stěny a tma).
Stěny ani koberec jsme měnit nemohli, v pronajatém apartmánu to prostě není tak jednoduché.
A tma se objevila hned po zimě, jakmile se začalo vše zelenat.
Šedé stěny a okno pokoje směřující na zastřešenou terasu s výhledem do hustého zeleného lesa nedávají dennímu světlu a sluníčku vůbec žádnou šanci.
,,Co se dá dělat, musím se s tím nějak poprat." řekla jsem si.
Nechala jsem si do pokojíčku v ČR ušít různé věci v kombinaci černobílý chevron s tím, že to potom rozrazím nějakou klučičí barvou. Z barvy klučičí se nakonec vyklubala barva holčičí, z pudrové růžové je nakonec spíš světle růžová a ten černobílý chevron už se mi vlastně ani tolik nelíbí. :))
Prostě, začínat se zařizováním teď, volila bych úplně jiné barvy, ale nevadí.
I tak si myslím, že se pokojíček docela povedl. :)
Samozřejmě je mi jasné, že se nebude líbit všem.
Pro někoho bude málo barevný, pro někoho moc černý, smutný, tmavý, přeplácaný, nebo naopak jednoduchý. Každý má právo vyjádřit se. :)
Často se setkávám s tím, že když se někdo pochlubí na internetu hezkým pokojíčkem, je od ostatních spíše kritizován, že je to pokojíček jak "z katalogu", že je to vlastně spíš pokojíček maminky než dětátka, že je tam málo barev, málo hraček atd..
Pojďme si říct ,,ano, možná to tak teď vypadá, ale přeci jen, miminko ještě není ani na světě, tak proč by mu maminka nemohla připravit pokojíček tak trošku podle sebe. I kdyby jen na chvíli."
Až mi Amálka řekne: ,,hele mami, mně se tu nelíbí", nebo mi začne v obchodech sahat po barevných hračkách, tak jí rozhodně neřeknu: ,,ne ne holčičko, to ti nekoupím, protože se ti to barevně nehodí do pokojíčku. :D " Až mi sama poví: ,,chci v pokojíčku zelenou a žlutou", tak jí tam prostě dám zelenou a žlutou..
(To jsem možná trochu přestřelila, doufám, že zelenou a žlutou nikdy nevysloví. :D :D Ale víte, jak to myslím. ;))
Je logické, že po pár měsících to nebude vypadat jako pokojíček z katalogu, ale jako opravdový pokojíček s rozkramařenými hračkami, hromadou plínek, mastiček a ubrousků na přebalováku a že v něm možná bude chybět i dětská postýlka, protože si malou na prvních pár týdnů vezmeme k sobě do ložnice. Pochybuji totiž, že by naše návštěvy, které v USA na podzim čekáme, měly zájem trávit celé noci s vřískající Amálkou.
A jinou rozkládací postel pro hosty než je v dětském pokoji prostě nemáme. :)
Po Novém roce nás možná čeká stěhování, takže kdo ví, jak bude pokojíček vypadat v jiném (doufejme prosvětlenějším) prostoru.
Tak to je asi tak vše, co jsem vám chtěla říct úvodem.
A teď už slibované fotky.
Obrázky jsou (až na ty tři malé kartičky)má tvorba. :)
Během těch 8mi měsíců se mi také podařila nakoupit hromada věcí, které jsem si myslela, že do pokojíčku zakomponuji a nějak se mi to nepovedlo. :) Jedná se třeba o tyhle dvě knihy, které zatím odpočívají na poličce v Amálčině šatně.
Botičky, kšiltovka a kabelka si také ještě chvíli počkají ve skříni.
Přece jen to ještě chvíli potrvá, než do toho Amálka doroste. :)
Lahve koupené ke kočárku se mi jaksi nevejdou do držáku, takže ta na horkou vodu půjde pod kočár a s tu s brčkem si asi budu muset nosit v ruce. :D
Kasičku jsem přidala na poličku za dveře. Jen na fotkách chybí.
A skládací knížka se společně s dalšími hračkami bude časem válet na hrací dece.
Druhou hrací deku a zavinovačku (černobílý chevron + černá a bílá) jsem ani nefotila. :)
Každopádně, jestli se ta mladičká slečinka (sotva po škole) tenkrát na ultrazvuku spletla a nám se narodí kluk, tak si jdu hodit mašli, když už jsem s tou růžovou takhle zdárně zabojovala. :D
A hlavně už chci jenom Amálku. :)
Mějte se krásně :)
Vaše KK
Druhou hrací deku a zavinovačku (černobílý chevron + černá a bílá) jsem ani nefotila. :)
Každopádně, jestli se ta mladičká slečinka (sotva po škole) tenkrát na ultrazvuku spletla a nám se narodí kluk, tak si jdu hodit mašli, když už jsem s tou růžovou takhle zdárně zabojovala. :D
A hlavně už chci jenom Amálku. :)
Mějte se krásně :)
Vaše KK
Více na:
