Můj ,,dětský,, pokoj
Už od malička jsem doufala, že ten největší pokoj v 1. patře našeho rodinného domu, bude jednou můj.
Tak moc jsem si to přála a neustále o tom mluvila, že když se blížili mé 18tiny, rodiče uznali, že už je na čase vyměnit můj malý modrý pokojík za větší.
Velký pokoj zatím sloužil spíše jako půda. Na stropě byla obyčejná stará prkna, kterými soustavně propadávali nějací brouci. Na podlaze jen beton a opodál u zdi se pod dekou skrývaly tři řady dřevěných palubek, které jsme před lety dostali od dědy.
A právě od těch se muselo začít.
Jelikož to celé byl samozřejmě můj nápad, obdržela jsem smirkovací papír, tmel a lak na dřevo a musela jsem se činit. Když byly palubky připraveny k upevnění, pozvala jsem kamaráda truhláře a společně jsme je přidělali na strop.
Další na řadu přišly zdi.
V té době jsem byla blázen do oranžové.
Nenosila jsem ji na sobě, to v žádném případě, ale v interiéru se mi líbila.
V baumaxu jsem tedy zakoupila tu nejzářivější oranžovou, co měli. A to hned několik lahviček.
Až doma jsem bohužel zjistila, že na obalu je malými písmenky napsáno - žlutá - banánová. Coo??
Jaká žlutá? Jaká banánová?
Přiznávám, nedošlo mi, že každá barva se logicky musí dostatečně naředit vodou či smíchat s bílou, aby pokryla takovou plochu. takže vybírat barvu podle barevného obsahu v lahvičce byla čirá mladistvá nerozvážnost. :D
Takže, co teď?
Váleček jsem vyměnila za malý štěteček, namáčela jsem si ho přímo do té malé lahvičky a natírala a natírala. Mnoho dnů, večerů, víkendů. Šlo to pomalu, moc pomalu. Ale bavilo mě to.
Když už bylo všechno až moc oranžové, vzala jsem si houbu, namočila ji do vody, pobíhala kolem zdí a dělala na ně šmouhy. Místy se tak objevovala světlejší oranžová, občas dokonce banánově žlutá a vytvářelo to takový zvláštní efekt.
Bylo to úžasné, byla jsem na sebe tak hrdá!
Naši se mnou dojeli vybrat podlahu, nábytek (tenkrát ještě nebyl moc výběr, takže klasika světlé dřevo), starší gauč, křesílka a stoleček jsem dostala darem od taťky, z nějakého vyřazování u něj v práci, no a za pár dnů bylo hotovo.
Z pokoje jsem byla nadšená.
Užívala jsem si v něm každou minutu. :) Avšak pouze necelý rok a půl.
Pak přišla VŠ, mé první stěhování a následně práce v Praze, kde už jsem zůstala.
Na víkendy jsem se sice vracela domů, zpočátku docela často, později už ale méně a méně a vzhled mého pokoje jsem nějak úplně přestala vnímat.
Od doby, co jsem s Tomem, jezdíme za rodiči na návštěvu poměrně intenzivně.
A já si z jeho poznámek najednou začala uvědomovat, jak moc je ten pokoj ,,dětský,, a hlavně ,,oranžový,,.
Takže když mi nedávno oznámil, že musí narychlo odcestovat do USA a já budu celý týden doma u našich, rozhodla jsem se pro několik rychlých, levných a razantních změn.
Tou největší, bylo samozřejmě proměnit všechny oranžové zdi na bílé.
Vrhla jsem se do toho bez rozmyslu a až když bylo hotovo jsem si uvědomila, že nejen, že nemám vůbec žádnou fotku, jak ten pokoj celých dlouhých 10 let vypadal, ale hlavně mi došlo, jak velký kus mého života jsem za takovou chvilku přemalovala.
Tohle jsou jediné fotky, které jsem objevila a je na nich alespoň trochu vidět barevné provedení pokoje. Jsou z Halloweena. :)
Chtěla jsem, aby proměna mého pokoje proběhla co nejrychleji, ale hlavně, co nejlevněji.
Přestala jsem se tedy soustředit na velké věci, které se mi v pokoji nelíbí - jako jsou stará okna, světlá barva podlahy, stropu a nábytku a také tmavá postel, která absolutně neladí s tím vším okolo - ale zaměřila jsem se spíše na drobné detaily, které by mohly všechny tyto nehezké věci upozadit.
Postel zůstala stejná i na stejném místě, akorát jsem oranžovo červené povlečení vyměnila za černobílé, které jsem měla z dřívějška. Stejně tak jsem vytáhla starší lampičky a bílý stolek.
Ostatní světlý nábytek zůstal bez větších změn.
Nechala jsem si pouze vyrobit velký regál s policemi a tyčí na ramínka.
Nikdy jsem totiž v pokoji neměla žádnou pořádnou skříň, jenom otevřené police, do kterých bylo vidět a tak jsem potřebovala něco na uskladnění a pověšení oblečení.
Police i regál jsem jednoduše ukryla (uklidila) za dva černé závěsy. :)
Dřevěnou gárniž jsem vyměnila za lanko z ikea, vytáhla jsem koberečky z předešlého bytu, křesla jsem dala pryč a na strakatý gauč jsem hodila deku.
Ještě pár drobných doplňků A JE TO!
Pokoj je naprosto odlišný! Přitom stačilo tak málo. :)
A mé investice?:
2x lanko - Ikea
2x černý závěs Asko
1x prádelní koš Asko
černobílá deka na gauč- Pepco
povlak na polštářek - Pepco
obraz nad postelí - Pepco,
černý koberec - Ikea
2 bílé polštářky - Ikea
regál - truhlář
Myslím, že do 3500,- jsem se vešla se vším všudy. :)
Tom byl nadšený, když přijel a pokoj poprvé viděl, navíc se tam oba cítíme mnohem lépe než předtím. :)
Snad se líbí i vám. :)
Jak já říkám - detaily tvoří dokonalý celek. :)
Více na:
